Máme dvě nebo tři části; tělo a duše/duch, nebo tělo, duše a duch?

Máme dva nebo tři díly? Tělo, duše a duch? Dichotomie nebo trichotomie? Odpovědět



Genesis 1:26–27 ukazuje, že Bůh stvořil lidstvo odlišné od všech ostatních tvorů. Písmo jasně učí, že člověku je určeno prožívat důvěrný vztah s Bohem, a proto nás stvořil jako jednotu hmotných (fyzických) i nehmotných (duchovních) aspektů (Kazatel 12:7, Matouš 10:28, 1. Korinťanům 5 :5, 2. Korinťanům 4:16; 7:1, Jakub 2:26). Hmotnou složkou člověka je zjevně to, co je hmotné a dočasné: fyzické tělo. Nehmotné aspekty jsou nehmotné: duše, duch, intelekt, vůle, svědomí, mysl, emoce atd. Ty existují nekonečně mimo životnost fyzického těla.



Všechny lidské bytosti mají materiální (fyzické) i nehmotné (duchovní) vlastnosti. Každý člověk má fyzické tělo. Často se však diskutuje o nehmotných, nefyzických kvalitách lidstva. Co o nich říká Písmo? Genesis 2:7 uvádí, že člověk byl stvořen jako živá duše (KJV). Numeri 16:22 jmenuje Boha jako Boha duchů všeho těla (ESV). Přísloví 4:23 nám říká: Především si střež své srdce, protože z něj plyne vše, co děláš, což naznačuje, že srdce (nikoli myokard) je ústředním bodem lidské vůle a emocí. Ve Skutcích 23:1 Pavel mluví o svědomí jako o té části mysli, která nás usvědčuje z dobrého a špatného. Římanům 12:2 mluví o transformační síle obnovené mysli. Tyto verše a mnohé další odkazují na různé aspekty duchovních složek lidstva. Jsme jednotným spojením materiálových i nehmotných kvalit.





Nějakým způsobem jsou duše, duch, emoce, svědomí, vůle a mysl propojeny a vzájemně propojeny. Možná se duše-duch skládá z kombinace všech ostatních nehmotných lidských aspektů. S ohledem na to, je lidstvo dichotomické (rozdělené na dvě části) nebo trichotomické (rozdělení na tři části)? Jinými slovy, máme dvě části (tělo a duši-duch), nebo máme tři části (tělo, duši a ducha)? Je nemožné být dogmatický. Teologové se v této otázce po staletí lišili a nikdy neexistovalo rozhodující ortodoxní prohlášení, které by bylo pravdivé.



Ti, kdo věří, že Písmo učí, že člověk je dichotomie, vidí lidi jako složené ze dvou částí: těla a ducha. Existují dva obecné pohledy na tuto dichotomii. První názor je, že člověk je sjednocené tělo a duch, které dohromady tvoří živou duši. Lidská duše je duch a tělo spojené jako jedna osobnost. Tento názor podporuje Genesis 2:7; Numeri 9:13; Žalm 16:10; 97:10 a Jonáš 4:8. Tento pohled zdůrazňuje, že hebrejské slovo nephesh v těchto verších odkazuje na integrovanou (sjednocenou) duši, živou bytost, život nebo já – tedy sjednocenou osobu (duši) složenou z těla a ducha. Je třeba poznamenat, že když Bible mluví o ruach (dech, vítr nebo duch) po oddělení od těla je člověk rozpadlý (zlomený) – mrtvý (viz Kazatel 12:7; Žalm 104:29; 146:4).



Druhý dichotomický pohled je ten, že duch a duše jsou totéž se dvěma různými jmény. Tento pohled zdůrazňuje skutečnost, že slov duch a duše se často používají zaměnitelně (Lukáš 1:46–47; Izajáš 26:9; Matouš 6:25; 10:28, 1. Korinťanům 5:3, 5) a měly by být chápány jako synonyma odkazující na stejnou duchovní realitu v každém člověku. Dichotomický postoj tedy platí, že člověk se skládá ze dvou částí. Člověk je buď tělo a duch, které tvoří duši, nebo tělo a duše-duch.



Ti, kdo věří, že Písmo učí, že člověk je trichotomie, vidí člověka jako složeného ze tří odlišných částí: těla, duše a ducha. Zdůrazňují 1. Tesalonickým 5:23 a Židům 4:12, které, jak se zdá, rozlišují mezi duch a duše . Dichotomista namítá, že pokud 1. Tesalonickým 5:23 učí trichotomii, pak stejnou hermeneutikou učí Marek 12:30 tetrachotomii?

Je důležité se přesvědčivě rozhodnout mezi dichotomií a trichotomií? Možná ne; slovo opatrnosti je však na místě. Někteří, kdo zastávají trichotomický pohled, mylně učili, že Bůh může obejít naši duši/intelekt a komunikovat přímo s naším duchem; takové učení vede k iracionální mystice. Jiné církve využily trichotomické pozice k výuce možnosti, že křesťané jsou posedlí démony. Protože vidí duši a ducha jako dva samostatné nehmotné aspekty v rámci křesťana, předpokládají, že jeden může být přebýván Duchem svatým a druhý může být posedlý démonickými silami. Toto učení je problematické v tom, že neexistují žádné biblické odkazy, že ti, v nichž přebývá Duch svatý, mohou být zároveň posedlí démony.

Bez ohledu na to, zda křesťan věří, že dichotomie nebo trichotomie nejlépe reprezentuje přesné porozumění Písmu, můžeme všichni společně chválit Boha se žalmistou: Chválím tě, protože jsem stvořen hrůzou a úžasně; vaše skutky jsou úžasné, to dobře vím (Žalm 139:14).



Top