Má Bůh smysl pro humor?

Odpovědět



Snad nejlepší známkou toho, že Bůh má smysl pro humor, je to, že stvořil člověka ke svému obrazu (Genesis 1:27), a lidé jsou jistě schopni vnímat a vyjádřit humor. The American Heritage Dictionary definuje smysl pro humor jako ...schopnost vnímat, užívat si nebo vyjádřit to, co je komické nebo vtipné. Podle této definice tedy Bůh musí prokázat schopnost vnímat, užívat si nebo vyjádřit to, co je komické. Potíž je v tom, že lidé vnímají to, co je komické, jinak, a to, co hříšný člověk vnímá jako vtipné, by svatého a dokonalého Boha nebavilo. Mnoho z toho, co svět nazývá humorem, není vtipné, ale je hrubé a hrubé a nemělo by mít žádnou roli v životě křesťana (Koloským 3:8). Jiný humor je vyjádřen na úkor ostatních (spíše bourání než budování), opět něco, co je v rozporu s Božím slovem (Koloským 4:6; Efezským 4:29).




Příkladem Božího humoru je případ, kdy Izraelité používali Archu úmluvy jako talisman pro štěstí, když ji vzali do bitvy, a Pelištejci ji nakonec dobyli a umístili do svého chrámu před svou modlu Dagona. Následujícího dne přišli do chrámu a našli Dagona ležet na tváři před archou. Postavili ho zpátky. Druhý den ráno tam byl znovu, ale tentokrát si nechal useknout ruce a hlavu jako symbol jeho bezmocnosti před Bohem archy (1. Samuelova 5:1-5). To, že Bůh postavil Dágona do pozice podřízení Jeho arše, je komický obrázek.

Tato událost je příkladem toho, jak se Bůh směje pošetilosti těch, kteří se Mu postaví. Hleď, co chrlí ze svých úst – chrlí ze rtů meče a říkají: ‚Kdo nás může slyšet?‘ Ty se jim však, Hospodine, vysmívej; posmíváte se všem těm národům (Žalm 59:7-8). Žalm 2 také odhaluje, jak se Bůh směje těm, kdo by se bouřili proti Jeho královské moci (verš 4). Je to jako komický obrázek dítěte ve školce, který je naštvaný na své rodiče a utíká z domova...až do domu svého souseda. Ale zjevně to má i svou vážnou stránku, a přestože je obrázek slabého a hloupého člověka, který se snaží sladit důvtip se všemohoucím a vševědoucím Bohem komický, Bůh si nelibuje v jejich svéhlavosti a jejích následcích, ale spíše touží po tom, vidět, jak se obracejí (Ezechiel 33:11; Matouš 23:37-38).



Člověk nedělá vtipy v přítomnosti toho, kdo právě ztratil blízkého milovaného; hloupé vtipy nejsou při takových příležitostech na místě. Stejně tak se Bůh zaměřuje na ztracené a hledá ty, kteří se o jejich duše budou starat jako on. To je důvod, proč naše životy (když máme chvíle osvěžení a humoru) se mají vyznačovat střízlivostí (vážností přinášet svůj život Kristu) (1 Tesalonickým 5:6,8; Titovi 2:2,6).



Top