Měli bychom zvedat ruce/tleskat rukama během bohoslužby?

Odpovědět



Písmo přikazuje, abychom uctívali Boha, abychom vyvyšovali jeho jméno a vzdávali mu svou chválu. Existuje biblický precedens jak pro zvedání rukou, tak pro tleskání rukou jako akt uctívání. Žalmy 47:1 říká: 'Tleskejte rukama, všechny národy.' křičte k Bohu s výkřiky radosti. V tomto případě se doporučuje tleskat i křičet radostné uctívání Boha. V 1. Timoteovi 2:8 čteme: Chci, aby lidé všude pozvedali svaté ruce k modlitbě bez hněvu a sporů. Důraz tohoto verše je postoj srdce; vidíme však, že zvedání rukou je vhodnou pozicí pro modlitbu a uctívání. S těmito biblickými precedenty můžeme bezpečně dojít k závěru, že oba tyto výrazy mohou být aktem uctívání.

Potřebujeme zjistit, zda jsou tyto výrazy, nebo skutečně, zda nějaký specifikovaný výraz, skutečný požadavek pro uctívání. Při zkoumání konkrétních skutků uctívání v Písmu vidíme, že existují různé výrazy a postoje. Už jsme viděli příkaz tleskat a křičet k Pánu. Trubači a zpěváci se spojili jednohlasně, jako jedním hlasem, aby chválili a děkovali Hospodinu. Za doprovodu trubek, činelů a dalších nástrojů pozvedali svůj hlas na chválu Hospodinu a zpívali: ‚Je dobrý; jeho láska trvá navěky.‘ Potom se Hospodinův chrám naplnil oblakem (2. Paralipomenon 5:13). Vidíme tedy, že zpěv chvály a hra na nástroje byly také vhodným projevem uctívání. Zpěv jako uctívání najdeme také v Efezským 5:19, Mluvte spolu žalmy, hymny a duchovními písněmi. Zpívejte a dělejte hudbu ve svém srdci Pánu.



Mezi pozice uctívání patří stání, klečení, klanění se, zvednuté oči, skloněné oči a zvednuté ruce. Nevidíme jeden konkrétní postoj, který je při uctívání všeobecně vyžadován, a nevidíme ani jeden konkrétní autorizovaný výraz uctívání. Můžeme tedy dojít k závěru, že zvedání rukou a/nebo tleskání rukou během bohoslužby je vhodným projevem uctívání, i když ani jedno není pro uctívání vyžadováno. Jan 4:24 říká, že Bůh je duch a jeho ctitelé musí uctívat v duchu a v pravdě.' Uctívání je duchovní událost a pravé uctívání vychází ze srdce. Pokud naše uctívání není srdečné, nezáleží na tom, jaký postoj nebo výraz uctívání používáme. Jestliže naše uctívání vychází ze srdce, Bůh naše uctívání přijímá.



Top