Shrnutí Knihy 1 králů

Shrnutí Knihy 1. králů – biblický průzkum Autor: Kniha 1 králů konkrétně neuvádí svého autora. Tradice je, že ji napsal prorok Jeremiáš.



Datum psaní: Kniha 1 králů byla pravděpodobně napsána mezi 560 a 540 př.



Účel psaní: Tato kniha je pokračováním 1. a 2. knihy Samuelovy a začíná sledováním Šalomounova vzestupu ke královské moci po Davidově smrti. Příběh začíná sjednoceným královstvím, ale končí národem rozděleným na 2 království, známá jako Juda a Izrael. 1 a 2 králové jsou v hebrejské Bibli spojeni do jedné knihy.






Klíčové verše:





1 Kings 1:30: 'Jistě dnes splním, co jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele: Šalomoun, tvůj syn, bude po mně králem a on usedne na můj trůn místo mě.'



1 Královská 9:3 Hospodin mu řekl: Slyšel jsem modlitbu a prosbu, kterou jsi přede mnou vznesl. Posvětil jsem tento chrám, který jsi postavil, tím, že jsem tam navždy uložil své Jméno. Moje oči a mé srdce tam vždy budou.''

1 Královská 12:16 Když celý Izrael viděl, že je král odmítá poslouchat, odpověděli králi: Jaký podíl máme na Davidovi a jaký podíl na synu Jišajově? Do tvých stanů, Izraeli! Starej se o svůj dům, ó Davide!''

1 Královská 12:28 Král požádal o radu a vyrobil dvě zlatá telata. Řekl lidu: ‚Je pro vás příliš jít nahoru do Jeruzaléma. Zde jsou tvoji bohové, Izraeli, kteří tě vyvedli z Egypta.''

1 Královská 17:1 Eliáš Tišbitský z Tišbe v Gileádu řekl Achabovi: 'Jakože žije Hospodin, Bůh Izraele, jemuž sloužím, nebude v příštích letech ani rosa, ani déšť, kromě na moje slovo.''

Stručné shrnutí: Kniha 1. králů začíná Šalomounem a končí Eliášem. Rozdíl mezi těmito dvěma vám dává představu o tom, co mezi nimi leží. Šalomoun se narodil po palácovém skandálu mezi Davidem a Batšebou. Stejně jako jeho otec měl slabost pro ženy, které by ho srazily dolů. Šalomoun si zpočátku vedl dobře, modlil se o moudrost a stavěl Boží chrám, jehož stavba trvala sedm let. Ale pak strávil třináct let budováním paláce pro sebe. Jeho nahromadění mnoha manželek ho vedlo k uctívání jejich idolů a pryč od Boha. Po Šalomounově smrti vládla Izraeli řada králů, z nichž většina byla zlá a modloslužebná. Národ upadl dále od Boha a ani Eliášovo kázání je nedokázalo vrátit zpět. Mezi nejzlejší krále patřili Achab a jeho královna Jezábel, kteří přivedli uctívání Baala v Izraeli k novým výšinám. Eliáš se pokusil vrátit Izraelity zpět k uctívání Jahveho a vyzval modlářské kněze Baala, aby se střetli s Bohem na hoře Karmel. Samozřejmě, Bůh vyhrál. To královnu Jezábel (přinejmenším) rozzlobilo. Nařídila Eliášovu smrt, a tak utekl a schoval se v poušti. Deprimovaný a vyčerpaný řekl: Nech mě zemřít. Ale Bůh poslal prorokovi jídlo a povzbuzení a zašeptal mu tichým jemným zvukem a přitom mu zachránil život pro další práci.

Předpovědi: Chrám v Jeruzalémě, kde by Boží Duch přebýval ve svatyni svatých, předznamenává věřící v Krista, v nichž přebývá Duch svatý od okamžiku našeho spasení. Stejně jako Izraelité měli opustit modloslužbu, tak i my máme odstranit vše, co nás odděluje od Boha. Jsme Jeho lid, samotný chrám živého Boha. Druhý Korintským 6:16 nám říká: Jaká je shoda mezi chrámem Božím a modlami? Neboť my jsme chrám živého Boha. Jak řekl Bůh: ‚Budu s nimi žít a procházet se mezi nimi a budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘'

Prorok Eliáš byl předchůdcem Krista a apoštolů Nového zákona. Bůh umožnil Eliášovi dělat zázračné věci, aby dokázal, že je skutečně Božím mužem. Vzkřísil z mrtvých syna vdovy ze Sarepty a přiměl ji zvolat: ‚Nyní vím, že jsi muž Boží a že slovo Hospodinovo z tvých úst je pravda.' Stejně tak jsou v Novém zákoně zjevní Boží muži, kteří mluvili Jeho slova skrze Jeho moc. Ježíš nejen vzkřísil Lazara z mrtvých, ale také vzkřísil syna vdovy z Nainu (Lukáš 7:14-15) a Jairovu dceru (Lukáš 8:52-56). Apoštol Petr vzkřísil Dorkasu (Skutky 9:40) a Pavel Eutycha (Sk 20:9-12).

Praktická aplikace: Kniha 1 králů má pro věřící mnoho ponaučení. Vidíme varování o společnosti, kterou udržujeme, a to zejména s ohledem na úzké vztahy a manželství. Izraelští králové, kteří se jako Šalomoun oženili s cizinkami, vystavili sebe a lid, kterému vládli, zlu. Jako věřící v Krista musíme být velmi opatrní, koho si vybíráme za přátele, obchodní partnery a manžele. Nenechte se svést: Špatná společnost kazí dobrý charakter“ (1 Kor 15:33).

I Eliášova zkušenost v pustině přináší cennou lekci. Po jeho neuvěřitelném vítězství nad 450 Baalovými proroky na hoře Karmel se jeho radost změnila v smutek, když byl pronásledován Jezábel a uprchl, aby si zachránil život. Po takových zážitcích na vrcholcích hor často následuje zklamání a deprese a sklíčenost, které mohou následovat. Musíme se mít na pozoru před tímto typem zkušenosti v křesťanském životě. Ale náš Bůh je věrný a nikdy nás neopustí ani neopustí. Tichý, jemný zvuk, který povzbudil Eliáše, nás povzbudí.



Top