Shrnutí Knihy 2. Samuelovy

Shrnutí knihy 2. Samuelova – biblický průzkum Autor: Kniha 2. Samuelova neidentifikuje jejího autora. Nemohl to být prorok Samuel, protože zemřel v 1. Samuelově. Mezi možné spisovatele patří Nathan a Gad (viz 1. Paralipomenon 29:29).






Datum psaní: Původně byly knihy 1. a 2. Samuelova jedna kniha. Překladatelé Septuaginty je oddělili a my si toto oddělení od té doby udržujeme. Události z 1. Samuela trvají přibližně 100 let, od cca. 1100 před naším letopočtem do c. 1000 před naším letopočtem Události 2. Samuela pokrývají dalších 40 let. Datum sepsání by tedy bylo někdy po roce 960 př.



Účel psaní: 2 Samuel je záznamem vlády krále Davida. Tato kniha zasazuje Davidovu smlouvu do jejího historického kontextu.



Klíčové verše:





Tvůj dům a tvé království budou přede mnou trvat navěky; tvůj trůn bude upevněn navěky (2. Samuelova 7:16).



Ale král si zakryl tvář a král zvolal mocným hlasem: Můj synu Absolone, Absolone, můj synu, můj synu! (2. Samuelova 19:4).

‚Hospodin je má skála, má pevnost a můj vysvoboditel; můj Bůh je má skála, k níž se utíkám, můj štít a roh mé spásy. On je moje pevnost, moje útočiště a můj zachránce – před násilníky mě zachráníš. Volám k Hospodinu, který je hoden chvály, a jsem zachráněn od svých nepřátel (2. Samuelova 22:2-4).

Stručné shrnutí: Knihu 2. Samuelovy lze rozdělit do dvou hlavních částí – Davidovy triumfy (kapitoly 1-10) a Davidovy potíže (kapitoly 11-20). Poslední část knihy (kapitoly 21–24) je chronologický dodatek, který obsahuje další podrobnosti o Davidově vládě.

Kniha začíná tím, že David dostává zprávu o smrti Saula a jeho synů. Vyhlašuje čas smutku. Brzy poté je David korunován na krále nad Judou, zatímco Iš-bošet, jeden ze Saulových přeživších synů, je korunován na krále nad Izraelem (kapitola 2). Následuje občanská válka, ale Iš-bošet je zavražděn a Izraelité žádají Davida, aby vládl i jim (kapitoly 4-5).

David přestěhuje hlavní město země z Hebronu do Jeruzaléma a později přemístí Archu úmluvy (kapitoly 5-6). Davidův plán postavit chrám v Jeruzalémě je Bohem vetován a slibuje Davidovi následující věci: 1) David bude mít syna, který by po něm vládl; 2) Davidův syn postaví chrám; 3) trůn obsazený Davidovou linií bude ustaven navždy; a 4) Bůh by nikdy nevzal svou milost z Davidova domu (2. Samuelova 7:4–16).

David vede Izrael k vítězství nad mnoha nepřátelskými národy, které je obklopovaly. Také projevuje laskavost Jonatanově rodině tím, že přijímá Mefibošeta, Jonatanova zmrzačeného syna (kapitoly 8–10).

Potom David padá. Zatouží po krásné ženě jménem Batsheba, zcizoloží s ní a pak nechá zavraždit jejího manžela (kapitola 11). Když prorok Nátan konfrontuje Davida s jeho hříchem, David se přizná a Bůh milostivě odpouští. Pán však Davidovi říká, že potíže vyvstanou v jeho vlastní domácnosti.

Potíže nastanou, když Davidův prvorozený syn Amnon znásilní svou nevlastní sestru Tamar. V odplatu Tamarin bratr Absalom zabije Amnona. Absolon pak raději prchá z Jeruzaléma, než aby čelil hněvu svého otce. Později vede Absolon vzpouru proti Davidovi a někteří z Davidových bývalých společníků se připojí ke vzpouře (kapitoly 15–16). David je vyhnán z Jeruzaléma a Absolon se na krátkou dobu stává králem. Uchvatitel je však svržen a – proti Davidovu přání – zabit. David truchlí nad svým padlým synem.

Zbytek Davidovy vlády sužuje všeobecný pocit neklidu. Muži Izraele hrozí odtržením od Judy a David musí potlačit další povstání (kapitola 20).

Dodatek knihy obsahuje informace týkající se tříletého hladomoru v zemi (kapitola 21), Davidovu píseň (kapitola 22), záznam o skutcích Davidových nejstatečnějších válečníků (kapitola 23) a Davidovo hříšné sčítání lidu a následný mor (kapitola 24).

Předpovědi: Pán Ježíš Kristus je vidět především ve dvou částech 2. Samuelovy. Za prvé, Davidova smlouva, jak je nastíněna ve 2. Samuelově 7:16: Tvůj dům a tvé království budou přede mnou trvat navždy; tvůj trůn bude navždy ustaven a zopakován v Lukáši 1:31-33 slovy anděla, který se zjevil Marii, aby jí oznámil narození Ježíše: Bude veliký a bude nazýván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida a bude kralovat nad domem Jákobovým navěky; jeho království nikdy neskončí.“ Kristus je naplněním Davidovy smlouvy; Je to Syn Boží v rodu Davidově, který bude vládnout navěky.

Za druhé, Ježíš je viděn v Davidově písni na konci svého života (2. Samuelova 22:2-51). Zpívá o své skále, pevnosti a vysvoboditeli, svém útočišti a zachránci. Ježíš je naše skála (1. Korintským 10:4; 1. Petrův 2:7-9), Vysvoboditel Izraele (Římanům 11:25-27), pevnost, do které jsme uprchli, abychom se zmocnili naděje, která byla před námi. nás (Židům 6:18 KJV) a našeho jediného Spasitele (Lukáš 2:11; 2. Timoteovi 1:10).

Praktická aplikace: Kdokoli může spadnout. Dokonce i muž jako David, který skutečně toužil následovat Boha a který byl Bohem bohatě požehnán, byl náchylný k pokušení. Davidův hřích s Batšebou by měl být varováním pro nás všechny, abychom si střežili svá srdce, oči a mysl. Pýcha nad naší duchovní vyspělostí a naší schopností odolávat pokušení vlastní silou je prvním krokem k pádu (1. Korintským 10:12).

Bůh je milostivý odpustit i ty nejohavnější hříchy, když skutečně činíme pokání. Ne vždy však uzdravení rány způsobené hříchem jizvu vymaže. Hřích má přirozené následky a i poté, co mu bylo odpuštěno, David sklidil, co zasel. Jeho syn z nezákonného svazku s manželkou jiného muže mu byl odebrán (2. Samuelova 12:14–24) a David trpěl utrpením kvůli přerušení láskyplného vztahu s nebeským Otcem (Žalmy 32 a 51). Oč je lepší vyhýbat se hříchu na prvním místě, než muset později hledat odpuštění!



Top