Co měl Ježíš na mysli, když řekl: Proste a dostanete?

Odpovědět



Ježíš řekl: Proste a dostanete, a vaše radost bude úplná v Janovi 16:24. Podobné výroky najdeme v Matoušovi 7:7; 21:22; Marek 11:24; Lukáš 11:9; a Jan 15:7. Je to všeobecný slib bez podmínek? Pokud požádáme o tři sta liber čokolády doručenou až k našim dveřím, je Bůh povinen nám ji dát? Nebo mají být Ježíšova slova chápána ve světle jiného zjevení?




Pokud předpokládáme, že prosit a dostanete znamená požádat o cokoli, co chcete, a já vám to dám, pak jsme z Pána udělali vesmírného džina, který slouží každému našemu rozmaru. To je problém evangelia prosperity a učení slova víry.

V Kázání na hoře Ježíš říká, že kdo prosí, dostává, kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, najde otevřené dveře (Matouš 7:7–8). Ale s tímto a všemi ostatními verši musíme prozkoumat kontext. Ježíš dále říká, že Bůh neopomene dát svým dětem dobré věci (verš 11). Toto je tedy jedna podmínka slibu požádat a přijmout: to, o co prosíme, musí být podle Božího odhadu dobré. Bůh dá výhodný dary Jeho dětem; Nedá nám špatné nebo škodlivé věci, bez ohledu na to, jak moc po nich voláme. Nejlepším příkladem dobrého daru je podle Lukáše 11:13 Duch svatý. Začínáme vidět dvojí účel modlitby – zvýšit naše porozumění tomu, co Bůh nazývá dobrem, a vypěstovat v nás touhu po tom, co je dobré.



Naše modlitby k Bohu nejsou nepodobné našim žádostem lidí. Naše modlitby jsou založeny na vztahu, jak Ježíš zdůrazňuje v Matoušovi 7:8. Pokud dítě požádá svého otce o něco, o čem otec ví, že mu ubližuje, žádost je zamítnuta. Dítě může být frustrované a nešťastné, když nedostane, oč žádalo, ale mělo by svému otci věřit. A naopak, když dítě požádá o něco, o čem otec ví, že je prospěšné, otec to horlivě poskytne, protože své dítě miluje.



Máme další podmínku ke slibu prosit a přijímat v Janovi 14:14: Můžete mě o cokoli žádat v mém jménu a já to udělám. Zde Ježíš neslibuje svým učedníkům nic a vše, co chtějí; spíše jim dává pokyn, aby prosili v mém jménu. Modlit se v Ježíšově jménu znamená modlit se na základě Ježíšovy autority, ale zahrnuje to také modlitbu podle Boží vůle, protože Boží vůle je to, co Ježíš vždy dělal (Jan 6:38). Tato pravda je výslovně uvedena v 1. Janově 5:14: Prosíme o něco podle jeho vůle, slyší nás. Naše požadavky musí být v souladu s vůlí Boží.

Příslib požádat a přijmout, ani se svými podmínkami, nemůže nikdy zklamat. Neexistuje žádná šance, že věci, které nemusíme být v Boží vůli. Slibuje, že poskytne to, co potřebujeme, když budeme hledat nejprve jeho království a jeho spravedlnost (Matouš 6:33). Samozřejmě, co my chtít není vždy to, co my potřeba . Pokud to, co chceme, není v Boží vůli, pak to opravdu nechceme přijmout. Bůh ví, co je pro nás dobré, a je věrný a rád říká ne sobeckým a pošetilým modlitbám, bez ohledu na to, jak moc chceme, o co žádáme.

Bůh nám vždy dá dobré věci. Naším úkolem je porozumět tomu, co je dobré, abychom věděli, o co žádat. Přirozená mysl to nemůže pochopit. Když se však obětujeme jako živá oběť a jsme proměněni obnovou své mysli, pak budeme schopni vyzkoušet a schválit, co je Boží vůle – jeho dobrá, milá a dokonalá vůle (Římanům 12:1–2). Potom, když budeme ve víře prosit o to, co potřebujeme, budeme mít vše, co potřebujeme k životu, zbožnosti a plnosti radosti (Jan 16:24).

Biblický pokyn ohledně modlitby zní, že se modlíme za dobré věci, které skutečně potřebujeme, podle Boží vůle, v autoritě Ježíše Krista, vytrvale (viz Lukáš 18:1), nezištně (viz Jakub 4:3), a ve víře (viz Jakub 1:6). V Matoušovi 21:22 Ježíš znovu zdůrazňuje víru: Věříte-li, dostanete vše, oč budete v modlitbě prosit. Ti, kteří skutečně věří Bohu, budou svědky úžasné, nekonečné Boží moci. Když však porovnáme Písmo s Písmem, víme, že prosba musí být učiněna v rámci Boží vůle. Součástí víry je co nejlepší přistoupení k Božímu plánu. Pokud prosíme o uzdravení, a to je pro nás to nejlepší, neměli bychom pochybovat o tom, že nás Bůh uzdraví. Pokud neuzdravuje, pak nebýt uzdraven je nezbytnou součástí většího plánu – plánu, který je nakonec pro naše dobro.

Zamysli se nad Žalmem 37:4: Raduj se v Pánu a dá ti, po čem touží tvé srdce. Tento verš nám nedává způsob, jak manipulovat s Bohem; ani to neznamená, že když poslechneme, odmění nás jakoukoli pochoutkou, po které toužíme. Spíše to znamená, že když se radujeme v Bohu, pak v Něm najdeme vše, co chceme a potřebujeme. Klíčem je, aby se změnilo srdce hledajícího – když se radujeme z Pána, Boží touhy se začnou stávat našimi vlastními. Když se naše touhy shodují s Božími, pak jsou naše modlitby automaticky v souladu s Jeho vůlí.

Mezi nejdůležitější modlitby v životě křesťana patří Nauč mě milovat tě nade vše a Připusť, abych chtěl, co chceš ty. Když skutečně toužíme po Bohu, když jsme vášniví vidět, jak se Jeho vůle plní v tomto světě, a když prosíme o to, co Mu přináší slávu, je dychtivý dát nám vše, o co ho požádáme. Někdy jsou věci, které oslavují Boha, příjemné — manželství nebo dítě. Někdy jsou pro nás těžké – selhání, které nás pokořuje, nebo fyzická slabost, která nás činí více závislými na Bohu (viz 2. Korintským 12:7). Ale když se modlíme v rámci Jeho vůle, v Ježíšově autoritě, vytrvale, nesobecky a ve víře, dostaneme to, co potřebujeme.

Top