Co říká Bible o domýšlivosti/být namyšlený?

Co říká Bible o domýšlivosti/být namyšlený? Odpovědět



Domýšlivost je přílišná pýcha na sebe. Namyšlení lidé rádi mluví o sobě a svých úspěších a méně oceňují úspěchy ostatních. Namyšlení lidé si často berou zásluhy za každou dobrou věc, kterou Bůh v jejich životech vykonal, a považují se za bytostně nadřazené většině ostatních lidí. Bible má tvrdá slova pro namyšlené, protože pýcha překáží všemu, co Bůh chce v nás a skrze nás dělat.



Musíme si všimnout rozdílu mezi zdravou sebeúctou a hříšnou domýšlivostí. Někteří věří, že být hrdý na jakýkoli úspěch je špatné, a mohou zajít do druhého extrému, kdy sami sebe zlehčují. Sebeponížení je však jen pýchou na zádech. Maskuje se jako pokora, ale ve skutečnosti je to další způsob, jak získat pozornost. Sociální média jsou výkladní skříní tohoto druhu domýšlivosti. Žena například zveřejní svůdné selfie s komentářem Feeling so ugly today. Co se stalo? Během chvilky její příspěvek zaplaví lavina opačných prohlášení. Namyšlenost někdy nosí masku a namyšlení lidé obvykle vědí, jak lovit komplimenty a přitom působit pokorně.





Saul je biblickým příkladem domýšlivého muže. Bible ho popisuje jako nejhezčího muže v Izraeli (1. Samuelova 9:2). Bůh vyvolil Saula za prvního izraelského krále a měl před sebou velkou budoucnost, pokud bude poslouchat Hospodina. Saulova domýšlivost však rostla s jeho popularitou a netrvalo dlouho, než si uzurpoval Boží autoritu ve svém životě a učinil rozhodnutí, která ho staví do dobrého světla u lidí. Saul se raději než úplně podřídil Bohu, rozhodl se, že ví lépe. První Samuelova 15 vypráví o tom, jak Saul ustoupil od Boží přízně. Muž, který to všechno mohl mít, byl na jeho kosti příliš velký a Pán ho sesadil jako krále.



Pokora je opakem domýšlivosti a C. S. Lewis měl dokonalou definici: Pokora neznamená méně smýšlet o sobě. Pokora méně myslí na sebe. Namyšlení myslí na sebe neustále. Mohou skrývat svou posedlost sebepodceňujícími poznámkami (nemyslím si, že se mi někdy povede tak dobře jako minule), ale nedokážou zakrýt skutečnost, že je jejich primárním zájmem. Abychom překonali namyšlený postoj, musíme být ochotni vidět sami sebe upřímně, tak, jak nás vidí Bůh. Musíme se smířit s tím, že nejsme středem vesmíru; musíme uznat realitu, že nikdo námi není tak posedlý jako my. Svou domýšlivost vyléčíme tím, že přesuneme pohled ze zrcadla na Ježíšovu tvář. Musí se stát větším; Musím být menší (Jan 3:30).



Domýšlivost je jednou z vlastností ničemných lidí posledních dnů (2. Timoteovi 3:1–5). Domýšlivost je kořenem většiny hříchů, protože se rozhodujeme potěšit sami sebe, místo abychom se líbili Bohu nebo pomáhali někomu jinému. Naproti tomu Filipským 2:3 nás poučuje, abychom nic nedělali ze sobeckých ctižádostivostí nebo ješitné domýšlivosti. Spíše si v pokoře važte druhé nad sebe. Nikdo z nás to nemůže udělat přirozeně. Naše hříšné povahy chtějí dát sebe na první místo. Ale v moci Ducha svatého se můžeme záměrně pokořit a souhlasit s Bohem o své hodnotě (1 Petr 5:6; Jakub 4:10). Vírou si můžeme vytvořit zdravý sebeobraz, který žehná Pánu a lidem kolem nás.





Top