Co to znamená, že Bůh je všebenevolentní?

Odpovědět



Slovo benevolentní pochází z latinského slova Všechno , což znamená vše, a slovo benevolentní , což znamená dobrý nebo dobročinný. Když říkáme, že Bůh je všebenevolentní, říkáme tím, že Bůh je absolutně dobrý a že žádný čin, pohnutka, myšlenka, pocit nebo cokoli jiného o Něm není čistě dobré. Je ve všem dobrý. Bible poskytuje mnoho svědectví o Boží dobrotě, včetně Ježíšovy, když tvrdil, že nikdo není skutečně dobrý kromě samotného Boha (Marek 10:18). To může znamenat pouze to, že ačkoli lidské bytosti mohou konat dobré věci, pouze Bůh je všebenevolentní nebo zcela dobrý.

Abychom věřili v dokonalou bytost, musíme přijmout, že Bůh může být všebenevolentní. Pokud je Bůh zcela soběstačný, nezávislý na potřebách, nezapříčiněná příčina a nepohnutý hybatel, musí být také dokonale dobrý. Kdyby byl Bůh prostě dobrá a mocná bytost, ale ne dokonale dobře, byl by tam prvek nepředvídatelnosti. To znamená, že bychom si mohli představit bytost s potenciálně větší shovívavostí – a někdo s větší dobrotou by byl větší než Bůh. Protože se dobro čehokoli měří jeho dokonalostí, Bůh musí být dokonale dobrý, aby byl také vševědoucí a všemohoucí. Všechny tři aspekty Jeho osoby musí být na místě, abychom si mohli představit kterýkoli z těchto tří.



Nejčastější námitkou proti tvrzení, že Bůh je všemohoucí, stejně jako všemohoucí a vševědoucí, je problém zla. Jestliže je Bůh vševědoucí a všemocný a dokonale dobrý, proč existuje zlo? Filozofové o této otázce debatují donekonečna. Někteří řeší problém tím, že tvrdí, že Luciferova a později svobodná vůle člověka byla příčinou zla a že Bůh se na způsobení zla nepodílel. Někdo by se pak mohl ptát: Proč tedy Bůh stvořil bytost, která si mohla vybrat zlo? a typická odpověď na to je, že chtěl bytosti, které by byly schopny činit volby; tj. Nechtěl roboty.



Filosoficky vzato je Boží všemohoucnost složitá záležitost. Problém zla je komplexní. Víme však, že má-li být Bůh Bohem, musí být všemohoucí, všemohoucí a vševědoucí. A ve skutečnosti jde o víru v Bibli, která představuje Boha jako vždy dobrého (Žalm 106:1; 135:3; Nahum 1:7). Jeho poselství hříšníkům skrze Krista je dobrou zprávou (Lukáš 2:10); Jeho zjevení Krista se nazývá zjevení dobroty a milující laskavosti Boha, našeho Spasitele (Titovi 3:4, ESV). Je to Boží dobrota, která nás vede k pokání (Římanům 2:4), dobrota je jedním z výsledků Ducha, který v něm přebývá (Galatským 5:22), a On přináší dobro v našich životech skrze víru (2. Tesalonickým 1 :11).

Top