Jaký je charakter Boha?

Jaký je charakter Boha? Odpovědět



Stránky Bible odhalují podrobný portrét Božího charakteru. Snad nejvýraznějším rysem Božího charakteru je to, že je milujícím Otcem pro všechny věřící (Efezským 1:2; Galatským 1:1; Koloským 1:12; 1. Tesalonickým 1:3).



Bůh je ze své podstaty zcela dobrý (Marek 10:18; 1. Timoteovi 4:4). Jeho dobrota nemá obdoby, a proto v Něho můžeme důvěřovat: Hospodin je dobrý, útočiště v dobách soužení. Stará se o ty, kdo v něj důvěřují (Nahum 1:7; viz také Exodus 33:19; Žalm 25:8; 34:8; Matouš 19:17; 2. Petr 1:3). Ve své dobrotě má Bůh vždy na srdci naše nejlepší zájmy: Víme, že všechny věci napomáhají k dobru těch, kdo milují Boha, kteří jsou povoláni podle jeho záměru (Římanům 8:28; viz také Genesis 50:20 Jeremjáš 29:11; Pláč 3:25). Všechno, co Bůh dělá, je vyjádřením Jeho dobroty a je navrženo tak, aby prospívalo Jeho lidu.





Boží svatost je nepřekonatelná: Nikdo není svatý jako Hospodin; není nikdo kromě tebe; není žádná skála jako náš Bůh (1. Samuelova 2:2; viz také Levitikus 11:44–45; 19:2; Izajáš 6:3; 43:15; 1. Petrův 1:15–16; Zjevení 4:8). V Bohu není žádná skvrna zla nebo nečistoty: Bůh je světlo; v něm není vůbec žádná tma (1 Jan 1:5; viz také Žalm 12:6; 19:8).



Další definující charakteristikou Boha je Jeho spravedlnost, což znamená, že existuje ve stavu mravní dokonalosti: Bůh představil Krista jako oběť smíření skrze prolití jeho krve – aby byl přijat vírou. Udělal to, aby ukázal svou spravedlnost, protože ve své shovívavosti nechal předem spáchané hříchy bez trestu – udělal to, aby ukázal svou spravedlnost v současné době, aby byl spravedlivý a ten, kdo ospravedlňuje ty, kdo mají víru v Ježíše ( Římanům 3:25–26; viz také 2 Paralipomenon 12:6; Žalm 33:5; Izajáš 45:21).



Bůh je také spravedlivý; Je dokonale upřímný a spravedlivý v tom, jak zachází se svým stvořením. Ale Hospodin touží být milostivý k tobě; proto povstane, aby ti projevil soucit. Neboť Hospodin je Bůh spravedlnosti. Blahoslavení všichni, kdo na něj čekají! (Izajáš 30:18; viz také Deuteronomium 32:4; Sofonjáš 3:5; Skutky 17:31; Zjevení 16:5–6).



Milující, soucitný, laskavý, laskavý a milosrdný, to vše jsou ústřední popisy Božího charakteru (Nehemjáš 9:31). Je tak laskavý a starostlivý, že Písmo říká: Bůh je láska (1 Jan 4:8, 16). Žalmista popisuje Boha jako soucitného a milostivého a překypujícího láskou a věrností (Žalm 86:15). Tak velká je Boží láska k nám, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný (Jan 3:16; viz také 1. Jan 4:9–10). Kvůli své velké lásce za nás Kristus zemřel, i když jsme byli ještě hříšníci (Římanům 5:8; viz také Titovi 3:4–5). Boží milosrdenství a soucit nikdy nezklamou; jsou vůči nám neustále obnovovány den co den (Pláč 3:22–23).

Součástí Božího charakteru je věrnost: Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, Ježíšem Kristem, naším Pánem (1 Kor 1:9; viz také Izajáš 49:7 1 Tesalonickým 5:24). V našich zápasech a selháních je Bůh věrný, aby nám odpustil, když vyznáme svůj hřích a vrátíme se k Němu: Jestliže vyznáme své hříchy, je věrný a spravedlivý a odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti (1 Jan 1: 9). V dobách, kdy klopýtáme a padáme, je nesmírně povzbuzující vědět, že nás Bůh nikdy neopustí. I když jsme naprosto nevěrní, Bůh zůstává věrný a pravdivý, protože takový je; Boží povahou je být věrný (2. Timoteovi 2:13; viz také Zjevení 19:11).

Bůh je pravdivý a Jeho Slovo je pravdivé: Víme také, že Syn Boží přišel a dal nám rozum, abychom poznali toho, který je pravdivý. A my jsme v tom, který je pravdivý tím, že jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je pravý Bůh a věčný život (1 Jan 5:20; viz také Jan 17:17). Bůh a jeho Slovo tvoří důvěryhodný základ pro život (Žalm 12:6; 26:3; 33:4; 43:3; 86:11). Není v něm žádná lež, lež ani podvod (Numeri 23:19; Izajáš 45:19; Římanům 1:25; Židům 6:18). To, co Bůh říká, je naprosto spolehlivé (Jeremiáš 10:10). Jeho Slovo je v souladu s Jeho charakterem a Jeho zjevením o sobě samém (Jan 7:28; 8:26). Díky Božímu charakteru se můžeme spolehnout na to, že splní své sliby (Žalm 31:5).

Trpělivost a trpělivost jsou vlastnosti Božího charakteru. Je pomalý k hněvu a trpělivě jedná se vzpurnými hříšníky (Exodus 34:6; Numeri 14:18; Žalm 86:15;). Bůh trpělivě oddaloval potopu v Noemově době, když byla archa ve výstavbě, a dal hříšníkům dostatek času k pokání (1. Petra 3:20). Stejně tak prodlužování Kristova návratu není známkou pomalosti nebo váhání ze strany Boha, ale jeho shovívavosti, protože nechce, aby někdo zemřel bez příležitosti činit pokání, být spasen a vstoupit do Jeho rodiny (2 Petr 3 :9–10). Jádrem Božího charakteru je Jeho touha být Otcem všem, kdo se k Němu přiblíží (Žalm 68:5; 103:13; Izajáš 63:16; 64:8; Efezským 4:6; 1. Jan 3:1) .

Čím hlouběji se ponoříme do Písma, tím více odhalíme nové a krásné stránky Božího charakteru. A čím déle s Ním a v Jeho Slově trávíme čas, tím lépe budeme znát a chápat Jeho povahu. Zjistíme, že Bůh se nikdy nemění (Malachiáš 3:6; Jakub 1:17), že je vševědoucí, všemocný a vždy přítomný všude (Žalm 139:7–10; Židům 4:13). Je dokonalý (Matouš 5:48) a je tři v jednom. Můžeme strávit celý život hledáním Něho a přesto jen poškrábat povrch pochopení hloubky charakteru našeho nebeského Otce.



Top