Jaký je charakter Boha?
Odpovědět
Stránky Bible odhalují podrobný portrét Božího charakteru. Snad nejvýraznějším rysem Božího charakteru je to, že je milujícím Otcem pro všechny věřící (Efezským 1:2; Galatským 1:1; Koloským 1:12; 1. Tesalonickým 1:3).
Bůh je ze své podstaty zcela dobrý (Marek 10:18; 1. Timoteovi 4:4). Jeho dobrota nemá obdoby, a proto v Něho můžeme důvěřovat: Hospodin je dobrý, útočiště v dobách soužení. Stará se o ty, kdo v něj důvěřují (Nahum 1:7; viz také Exodus 33:19; Žalm 25:8; 34:8; Matouš 19:17; 2. Petr 1:3). Ve své dobrotě má Bůh vždy na srdci naše nejlepší zájmy: Víme, že všechny věci napomáhají k dobru těch, kdo milují Boha, kteří jsou povoláni podle jeho záměru (Římanům 8:28; viz také Genesis 50:20 Jeremjáš 29:11; Pláč 3:25). Všechno, co Bůh dělá, je vyjádřením Jeho dobroty a je navrženo tak, aby prospívalo Jeho lidu.
Boží svatost je nepřekonatelná: Nikdo není svatý jako Hospodin; není nikdo kromě tebe; není žádná skála jako náš Bůh (1. Samuelova 2:2; viz také Levitikus 11:44–45; 19:2; Izajáš 6:3; 43:15; 1. Petrův 1:15–16; Zjevení 4:8). V Bohu není žádná skvrna zla nebo nečistoty: Bůh je světlo; v něm není vůbec žádná tma (1 Jan 1:5; viz také Žalm 12:6; 19:8).
Další definující charakteristikou Boha je Jeho spravedlnost, což znamená, že existuje ve stavu mravní dokonalosti: Bůh představil Krista jako oběť smíření skrze prolití jeho krve – aby byl přijat vírou. Udělal to, aby ukázal svou spravedlnost, protože ve své shovívavosti nechal předem spáchané hříchy bez trestu – udělal to, aby ukázal svou spravedlnost v současné době, aby byl spravedlivý a ten, kdo ospravedlňuje ty, kdo mají víru v Ježíše ( Římanům 3:25–26; viz také 2 Paralipomenon 12:6; Žalm 33:5; Izajáš 45:21).
Bůh je také spravedlivý; Je dokonale upřímný a spravedlivý v tom, jak zachází se svým stvořením. Ale Hospodin touží být milostivý k tobě; proto povstane, aby ti projevil soucit. Neboť Hospodin je Bůh spravedlnosti. Blahoslavení všichni, kdo na něj čekají! (Izajáš 30:18; viz také Deuteronomium 32:4; Sofonjáš 3:5; Skutky 17:31; Zjevení 16:5–6).
Milující, soucitný, laskavý, laskavý a milosrdný, to vše jsou ústřední popisy Božího charakteru (Nehemjáš 9:31). Je tak laskavý a starostlivý, že Písmo říká: Bůh je láska (1 Jan 4:8, 16). Žalmista popisuje Boha jako soucitného a milostivého a překypujícího láskou a věrností (Žalm 86:15). Tak velká je Boží láska k nám, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný (Jan 3:16; viz také 1. Jan 4:9–10). Kvůli své velké lásce za nás Kristus zemřel, i když jsme byli ještě hříšníci (Římanům 5:8; viz také Titovi 3:4–5). Boží milosrdenství a soucit nikdy nezklamou; jsou vůči nám neustále obnovovány den co den (Pláč 3:22–23).
Součástí Božího charakteru je věrnost: Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, Ježíšem Kristem, naším Pánem (1 Kor 1:9; viz také Izajáš 49:7 1 Tesalonickým 5:24). V našich zápasech a selháních je Bůh věrný, aby nám odpustil, když vyznáme svůj hřích a vrátíme se k Němu: Jestliže vyznáme své hříchy, je věrný a spravedlivý a odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti (1 Jan 1: 9). V dobách, kdy klopýtáme a padáme, je nesmírně povzbuzující vědět, že nás Bůh nikdy neopustí. I když jsme naprosto nevěrní, Bůh zůstává věrný a pravdivý, protože takový je; Boží povahou je být věrný (2. Timoteovi 2:13; viz také Zjevení 19:11).
Bůh je pravdivý a Jeho Slovo je pravdivé: Víme také, že Syn Boží přišel a dal nám rozum, abychom poznali toho, který je pravdivý. A my jsme v tom, který je pravdivý tím, že jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je pravý Bůh a věčný život (1 Jan 5:20; viz také Jan 17:17). Bůh a jeho Slovo tvoří důvěryhodný základ pro život (Žalm 12:6; 26:3; 33:4; 43:3; 86:11). Není v něm žádná lež, lež ani podvod (Numeri 23:19; Izajáš 45:19; Římanům 1:25; Židům 6:18). To, co Bůh říká, je naprosto spolehlivé (Jeremiáš 10:10). Jeho Slovo je v souladu s Jeho charakterem a Jeho zjevením o sobě samém (Jan 7:28; 8:26). Díky Božímu charakteru se můžeme spolehnout na to, že splní své sliby (Žalm 31:5).
Trpělivost a trpělivost jsou vlastnosti Božího charakteru. Je pomalý k hněvu a trpělivě jedná se vzpurnými hříšníky (Exodus 34:6; Numeri 14:18; Žalm 86:15;). Bůh trpělivě oddaloval potopu v Noemově době, když byla archa ve výstavbě, a dal hříšníkům dostatek času k pokání (1. Petra 3:20). Stejně tak prodlužování Kristova návratu není známkou pomalosti nebo váhání ze strany Boha, ale jeho shovívavosti, protože nechce, aby někdo zemřel bez příležitosti činit pokání, být spasen a vstoupit do Jeho rodiny (2 Petr 3 :9–10). Jádrem Božího charakteru je Jeho touha být Otcem všem, kdo se k Němu přiblíží (Žalm 68:5; 103:13; Izajáš 63:16; 64:8; Efezským 4:6; 1. Jan 3:1) .
Čím hlouběji se ponoříme do Písma, tím více odhalíme nové a krásné stránky Božího charakteru. A čím déle s Ním a v Jeho Slově trávíme čas, tím lépe budeme znát a chápat Jeho povahu. Zjistíme, že Bůh se nikdy nemění (Malachiáš 3:6; Jakub 1:17), že je vševědoucí, všemocný a vždy přítomný všude (Žalm 139:7–10; Židům 4:13). Je dokonalý (Matouš 5:48) a je tři v jednom. Můžeme strávit celý život hledáním Něho a přesto jen poškrábat povrch pochopení hloubky charakteru našeho nebeského Otce.