Jaký je dar mluvení v jazycích?

Odpovědět



K prvnímu výskytu mluvení v jazycích došlo v den Letnic ve Skutcích 2:1-4. Apoštolové vyšli a sdíleli evangelium se zástupy a mluvili k nim jejich vlastními jazyky: Slyšíme je, jak hlásají Boží divy ve svých vlastních jazycích! (Skutky 2:11). Řecké slovo přeložené jazyky doslova znamená jazyky. Proto je dar jazyků mluvit jazykem, který člověk nezná, aby mohl sloužit někomu, kdo tímto jazykem mluví. V 1. Korintským, kapitola 12–14, Pavel pojednává o zázračných darech a říká: „Nyní, bratři, přijdu-li k vám a budu mluvit jazyky, k čemu vám budu, nepřinesu-li vám nějaké zjevení nebo poznání, proroctví nebo slovo o návod? (1. Korinťanům 14:6). Podle apoštola Pavla a v souladu s jazyky popsanými ve Skutcích je mluvení v jazycích cenné pro toho, kdo slyší Boží poselství ve svém vlastním jazyce, ale je k ničemu pro všechny ostatní, pokud není přeloženo/přeloženo.




Člověk s darem vykládat jazyky (1. Korintským 12:30) mohl rozumět tomu, co mluví jazyky, i když neznal jazyk, kterým se mluví. Tlumočník jazyků by pak sděloval poselství mluvčího jazyků všem ostatním, aby všichni rozuměli. Z tohoto důvodu by se měl každý, kdo mluví jazykem, modlit, aby mohl vykládat, co říká (1. Korintským 14:13). Pavlův závěr ohledně jazyků, které nebyly vykládány, je mocný: Ale v církvi bych raději promluvil pět srozumitelných slov, abych poučil ostatní, než deset tisíc slov v jazyce (1. Korintským 14:19).

Je dar jazyků pro dnešek? První Korinťanům 13:8 se zmiňuje o zastavení daru jazyků, i když toto zastavení spojuje s příchodem dokonalého v 1. Korintským 13:10. Někteří poukazují na rozdíl v čase řeckých sloves, která odkazují na to, že proroctví a znalosti ustávají, a na to, že jazyky jsou zastaveny jako důkaz, že jazyky přestaly před příchodem dokonalého. I když je to možné, z textu to není výslovně zřejmé. Někteří také poukazují na pasáže, jako je Izajáš 28:11 a Joel 2:28–29, jako důkaz, že mluvení v jazycích bylo znamením blížícího se Božího soudu. První Korintským 14:22 popisuje jazyky jako znamení pro nevěřící. Podle tohoto argumentu byl dar jazyků varováním pro Židy, že Bůh bude soudit Izrael za to, že odmítl Ježíše Krista jako Mesiáše. Proto, když Bůh ve skutečnosti soudil Izrael (se zničením Jeruzaléma Římany v roce 70 n. l.), dar jazyků již nesloužil svému zamýšlenému účelu. I když je tento názor možný, primární účel naplnění jazyků nutně nevyžaduje jeho ukončení. Písmo přesvědčivě netvrdí, že dar mluvení jazyky skončil.



Zároveň, pokud by dnes v církvi působil dar mluvení jazyky, byl by vykonáván v souladu s Písmem. Byl by to skutečný a srozumitelný jazyk (1. Korintským 14:10). Bylo by to za účelem sdělování Božího slova s ​​osobou v jiném jazyce (Skutky 2:6-12). Bylo by to v souladu s příkazem, který Bůh dal prostřednictvím apoštola Pavla: Mluví-li někdo jazykem, měli by mluvit dva – nebo nanejvýš tři – po jednom a někdo musí tlumočit. Není-li tlumočník, měl by mluvčí v kostele mlčet a mluvit k sobě a Bohu (1. Korintským 14:27-28). Bylo by to také v souladu s 1. Korintským 14:33, neboť Bůh není původcem zmatku, ale pokoje, jako ve všech církvích svatých.



Bůh může člověku zcela jistě dát dar mluvit v jazycích, aby mu umožnil komunikovat s člověkem, který mluví jiným jazykem. Duch svatý je svrchovaný v rozdělování duchovních darů (1. Korintským 12:11). Jen si představte, o kolik produktivnější by misionáři mohli být, kdyby nemuseli chodit do jazykové školy a byli okamžitě schopni mluvit s lidmi jejich vlastním jazykem. Zdá se však, že to Bůh nedělá. Zdá se, že jazyky se dnes nevyskytují tak, jak tomu bylo v Novém zákoně, i když by to bylo nesmírně užitečné. Naprostá většina věřících, kteří tvrdí, že praktikují dar mluvení v jazycích, tak nečiní v souladu s výše zmíněným Písmem. Tyto skutečnosti vedou k závěru, že dar jazyků skončil nebo je přinejmenším raritou v Božím plánu s dnešní církví.

Top