Co je to modlitba v jazycích?

Co je to modlitba v jazycích? Je modlitba v jazycích modlitebním jazykem mezi věřícím a Bohem? Odpovědět



Jako pozadí si prosím přečtěte náš článek o daru mluvit v jazycích. Existují čtyři primární pasáže z Písma, které jsou citovány jako důkaz pro modlitbu v jazycích: Římanům 8:26; 1. Korinťanům 14:4-17; Efezským 6:18; a Judův verš 20. Efezským 6:18 a Juda 20 zmiňují modlitbu v Duchu. Jazyky jako modlitební jazyk však nejsou pravděpodobným výkladem modlitby v Duchu.



Římanům 8:26 nás učí: Stejně tak nám Duch pomáhá v naší slabosti. Nevíme, za co bychom se měli modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá sténáním, které slova nemohou vyjádřit. Dva klíčové body činí vysoce nepravděpodobným, že Římanům 8:26 mluví o jazycích jako o modlitebním jazyce. Za prvé, Římanům 8:26 říká, že je to Duch, kdo sténá, ne věřící. Za druhé, Římanům 8:26 říká, že sténání Ducha nelze vyjádřit. Samotná podstata mluvení v jazycích je vyslovování slov.





Zbývá nám tedy 1. Korintským 14:4-17 a zvláště verš 14: Když se totiž modlím jazykem, můj duch se modlí, ale má mysl je neplodná. První Korintským 14:14 zřetelně zmiňuje modlitbu v jazycích. Co to znamená? Za prvé, studium kontextu je nesmírně cenné. První Korintským 14. kapitola je především srovnání/kontrast daru mluvení v jazycích a daru proroctví. Verše 2–5 jasně ukazují, že Pavel pohlíží na proroctví jako na dar nadřazený jazykům. Pavel zároveň vykřikuje hodnotu jazyků a prohlašuje, že je rád, že mluví jazyky více než kdokoli jiný (verš 18).



Kapitola 2 Skutků popisuje první výskyt daru jazyků. V den Letnic mluvili apoštolové v jazycích. Skutky 2. kapitola objasňují, že apoštolové mluvili lidským jazykem (Skutky 2:6-8). Slovo přeložené do jazyků ve Skutcích, kapitole 2 a 1. Korinťanům, kapitole 14, je glossa, což znamená jazyk. Je to slovo, ze kterého získáváme náš moderní anglický slovníček slov. Mluvení v jazycích byla schopnost mluvit jazykem, který mluvčí nezná, aby bylo možné sdělit evangelium někomu, kdo tímto jazykem mluví. V multikulturní oblasti Korintu se zdá, že dar jazyků byl obzvláště cenný a prominentní. Korintští věřící byli díky daru jazyků schopni lépe sdělovat evangelium a Boží slovo. Pavel však dal zcela jasně najevo, že i v tomto použití jazyků má být vykládáno nebo překládáno (1. Korintským 14:13, 27). Korintský věřící mluvil v jazycích, hlásal Boží pravdu někomu, kdo mluvil tímto jazykem, a pak měl tento věřící nebo jiný věřící v církvi vykládat, co bylo řečeno, aby celé shromáždění rozumělo tomu, co bylo řečeno.



Co je tedy modlitba v jazycích a v čem se liší od mluvení v jazycích? První Korintským 14:13-17 naznačuje, že modlitba v jazycích má být také vykládána. V důsledku toho se zdá, že modlitba v jazycích byla obětováním modlitby Bohu. Tato modlitba by sloužila někomu, kdo mluvil tímto jazykem, ale také by musela být vykládána tak, aby bylo možné vzdělávat celé tělo.



Tento výklad nesouhlasí s těmi, kteří považují modlitbu v jazycích za modlitební jazyk. Toto alternativní chápání lze shrnout následovně: modlitba v jazycích je osobní modlitební jazyk mezi věřícím a Bohem (1. Korintským 13:1), který věřící používá, aby se vzdělával (1. Korintským 14:4). Tento výklad je nebiblický z následujících důvodů: 1) Jak by mohla být modlitba v jazycích soukromým modlitebním jazykem, pokud má být vykládána (1. Korintským 14:13-17)? 2) Jak by mohla být modlitba v jazycích pro sebevzdělávání, když Písmo říká, že duchovní dary jsou pro budování církve, nikoli já (1. Korintským 12:7)? 3) Jak může být modlitba v jazycích soukromým modlitebním jazykem, když dar jazyků je znamením pro nevěřící (1. Korintským 14:22)? 4) Bible jasně říká, že ne každý má dar jazyků (1. Korintským 12:11, 28-30). Jak by mohly být jazyky darem pro sebevzdělávání, když ho nemůže vlastnit každý věřící? Nepotřebujeme se všichni vzdělávat?

Někteří chápou modlitbu v jazycích jako tajný kódovací jazyk, který brání Satanovi a jeho démonům pochopit naše modlitby a získat tak nad námi výhodu. Tento výklad je nebiblický z následujících důvodů: 1) Nový zákon důsledně popisuje jazyky jako lidský jazyk a Satan a jeho démoni jsou dobře schopni rozumět lidským jazykům. 2) Bible zaznamenává bezpočet věřících, kteří se modlí ve svém vlastním jazyce, nahlas, bez obav, že by modlitbu zachytil Satan. I když Satan a/nebo jeho démoni slyší a chápou modlitby, které se modlíme, nemají absolutně žádnou moc zabránit Bohu, aby odpovídal na modlitby podle Jeho vůle. Víme, že Bůh slyší naše modlitby, a proto je irelevantní, zda Satan a jeho démoni slyší a chápou naše modlitby.

Co tedy říkáme o mnoha křesťanech, kteří zažili modlitbu v jazycích a považují ji za velmi osobní? Nejprve musíme založit svou víru a praxi na Písmu, nikoli na zkušenosti. Na své zkušenosti se musíme dívat ve světle Písma, nikoli vykládat Písmo ve světle našich zkušeností. Za druhé, mnoho kultů a světových náboženství také uvádí případy mluvení v jazycích/modlení v jazycích. Duch svatý tyto nevěřící jedince zjevně neobdarovává. Zdá se tedy, že démoni jsou schopni padělat dar mluvení v jazycích. To by nás mělo přimět ještě pečlivěji porovnat své zkušenosti s Písmem. Za třetí, studie ukázaly, že mluvení/modlení v jazycích může být naučeným chováním. Prostřednictvím slyšení a pozorování druhých mluvit v jazycích se člověk může naučit tento postup, a to i podvědomě. Toto je nejpravděpodobnější vysvětlení pro velkou většinu případů mluvení/modlení v jazycích mezi křesťany. Za čtvrté, pocit sebevzdělávání je přirozený. Lidské tělo produkuje adrenalin a endorfiny, když zažívá něco nového, vzrušujícího, emocionálního a/nebo odpojeného od racionálního myšlení.

Modlitba v jazycích je zcela jistě otázkou, na které se křesťané mohou s úctou a láskou dohodnout, že nebudou souhlasit. Modlitba v jazycích není tím, co určuje spasení. Modlitba v jazycích není to, co odděluje zralého křesťana od nezralého křesťana. Zda existuje nebo neexistuje něco takového jako modlitba v jazycích jako osobní modlitební jazyk, není základem křesťanské víry. I když tedy věříme, že biblický výklad modlitby v jazycích odvádí od myšlenky soukromého modlitebního jazyka pro osobní vzdělávání, uznáváme také, že mnozí, kdo to praktikují, jsou našimi bratry a sestrami v Kristu a jsou hodni naší lásky a úcty.



Top