Jaký význam má Sóar v Bibli?

Odpovědět



Zoar bylo město ležící na jihovýchodním konci Mrtvého moře. Název Vtipkovat znamená malý nebo nevýznamný. To bylo také známé jako Bela v době Abrahama (Genesis 14:2). Sóar je poprvé zmíněn v Genesis 13:10 jako jedno z hraničních měst, které definovalo oblast, kam se přestěhoval Abrahamův synovec Lot poté, co se rozešli.

Sóar bylo jedním z měst, které měl Bůh zničit v Genesis 19, ale bylo ušetřeno. Zatímco města Sodoma a Gomora jsou v ničení ohněm a sírou nejvýrazněji uváděna, do rozsudku byla zahrnuta i další města. Genesis 19:24–25 říká: Tehdy Hospodin na Sodomu a Gomoru sesypal hořící síru – od Hospodina z nebes. Tak svrhl tato města a celou rovinu a zničil všechny, kdo ve městech žili – a také vegetaci v zemi. Další města na té pláni byla Adma, Zeboim a Sóar. Protože si však Lot nemyslel, že by mohl včas uprchnout do hor, prosil, aby se mohl uchýlit do městečka Sóar (verše 18–20). Pán souhlasil, že zadrží svůj soud, dokud Lot a jeho rodina nedorazí do Sóaru; pak Bůh ušetřil Sóar, když byla zničena ostatní města v rovině (verše 21–25).



Později Lot zjistil, že Sóar není pro něj a jeho dvě dcery bezpečný, a tak se přestěhovali do jeskyně mimo Sóar (Genesis 19:30–38). Právě v tomto izolovaném prostředí se jeho dcery bály, že se nikdy nevdají a nebudou mít děti, a tak vymyslely incestní plán. Otce opili, měli s ním dvě noci po sobě sex a otěhotněli s jeho dětmi. Nejstarší dcera měla syna, kterému dala jméno Moab, což znamená, že je z mého otce. Mladší dcera měla také syna a dala mu stejně šokující jméno: Ben-Ammi, což znamená syn lidu mého otce. Oba chlapci vyrostli a stali se předky Moabců a Ammonitů.



Sóar je znovu zmíněn v Izajášovi 15:5 jako součást moábského národa. Dávalo by smysl, aby Lotův syn jeho nejstarší dcery zůstal v oblasti svého narození a stal se otcem obrovského kmene Moábců.

Město Sóar uniklo spravedlivému Božímu soudu jen proto, že se nad ním Bůh smiloval kvůli Lotovi. Sóar si zasloužil stejné zničení, jaké postihlo Sodomu a Gomoru, ale kvůli přítomnosti spravedlivého muže ho Bůh ušetřil (viz 2. Petrův 2:7). Přítomnost Božího lidu dělá rozdíl. Jak řekl Ježíš svým následovníkům, máme být solí a světlem ve světě (Matouš 5:13–16). Sůl je konzervační látka a světlo prosvětluje tmu. Je to přítomnost Božího lidu, chrám Ducha svatého (1. Korintským 3:16; 6:19–20), která drží Boží konečný soud na uzdě (viz 2. Tesalonickým 2:7–8). Ale stejně jako byl nakonec souzen Sóar, taková bude tato země, až se Ježíš vrátí (Zjevení 19:11–16). Až do toho dne by křesťané měli žít s neustálým vědomím, že Ježíšovo světlo v nás potřebuje zářit ke slávě Boží.



Top