Co je to bezbožnost?

Odpovědět



Bible mluví o bezbožných jako o těch, kteří jsou odděleni od Boha. Bezbožnost je stav znečištění hříchem. Být bezbožný znamená jednat způsobem, který je v rozporu s přirozeností Boha, aktivně se postavit proti Bohu v neposlušnosti nebo mít k Bohu neuctivé pohrdání. Bible často mluví o těle ve vztahu k věcem, které vycházejí z naší hříšné přirozenosti. Skutky těla a touhy světa spadají do kategorie bezbožnosti.

Druhý Petrův 3:7 říká, že bezbožní budou čelit soudu. Zjevení 20:14–15 říká: Potom byli smrt a hádes uvrženi do ohnivého jezera. Ohnivé jezero je druhá smrt. Každý, jehož jméno nebylo zapsáno v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera. Nakonec ti, kdo odmítají Boha – bezbožní – budou od Něho navždy odděleni.



Juda označuje falešné učitele za bezbožné. Jeho popis obsahuje tyto charakteristiky bezbožnosti: převracejí milost Boží v povolení k nemravnosti a popírají Ježíše Krista jako jediného Panovníka a Pána (Juda 1:4). Později se Juda zmiňuje o bezbožných skutcích zlých a vzdorných slov, která bezbožní mluví proti Bohu (verš 15). Bezbožní jsou také charakterizováni jako bručouni a hledači chyb, kteří sobecky následují své vlastní zlé touhy, chlubí se a lichotí (verš 16). Bezbožní se vysmívají pravdě Boží a snaží se rozdělit církve (verše 18–19).



Je úžasné, že se Ježíš obětoval za bezbožné. Římanům 5:6 a 8 říká: Vidíte, v pravý čas, když jsme ještě byli bezmocní, Kristus zemřel za bezbožné. . . . Bůh projevuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme byli ještě hříšníci. Bůh ospravedlňuje bezbožné (Římanům 4:5), obléká je Kristovou spravedlností a umožňuje jim žít životem hodným Pána a líbit se mu ve všech směrech (Koloským 1:10).

Naše posvěcení je progresivní. To znamená, že i když jsme spaseni a ospravedlněni v Kristu, někdy stále jednáme bezbožnými způsoby. Stále jsme v procesu přeměny k Jeho obrazu (Římanům 8:29–30; 2. Korintským 3:18; Filipským 1:6). Jsme před Bohem prohlášeni za spravedlivé, ale v praxi se stále stáváme svatými. Zkrátka stále hřešíme. Písmo říká, že bychom měli vyznat svůj hřích a důvěřovat Božímu odpuštění (1 Jan 1:8–9). Nic nás nemůže oddělit od Boží lásky k nám v Kristu (Římanům 8:31–39). Už nejsme počítáni mezi bezbožné, i když stále bojujeme se svými tělesnými touhami a někdy jednáme bezbožnými způsoby.



Obecně řečeno, bezbožní jsou ti, kteří neznají Boha skrze Ježíše Krista. Zavrhli Božího Syna a zůstávají ve svých hříších. Těm, kdo jsou v Kristu, jsou odpuštěny hříchy a stávají se zbožnějšími. Věřící se přirozeně snaží odstranit veškerou bezbožnost ze svých životů (1 Jan 3:9).

Top