Proč mě Bůh stvořil?

Odpovědět



Šestého dne stvoření Bůh udělal něco, co předtím neudělal. Když stvořil svět a vše v něm, pouze to všechno uvedl do existence (Genesis 1). Ale šestého dne sáhl do hlíny a vytvořil muže. Potom vdechl do chřípí člověka dech života a člověk se stal živou duší (Genesis 2:7). Boží dech stvořil v člověku věčnou duši. Bůh stvořil lidstvo ke svému obrazu; to znamená, že Adam a Eva se Mu podobali více než cokoli jiného, ​​co stvořil (Genesis 1:27). Lidé budou žít věčně, stejně jako Bůh. Řekl prvnímu páru, aby byl plodný a množil se a naplnil zemi a podmanil si ji (verš 28). Stvořil je pro určitý účel a všichni lidé, kteří po nich přišli, byli také stvořeni pro určitý účel.

V celé Bibli jsou rozesety rady o důvodech, proč nás Bůh stvořil. Náš první náznak je v rajské zahradě. Genesis 2:15 říká, že Bůh vzal člověka, kterého stvořil, a umístil ho do zahrady, aby ji opatroval. Bůh stvořil správce své země. Dal člověku vládu nad vším ostatním a dal mu práci (Genesis 1:28). Prvním úkolem člověka bylo pojmenovat všechna zvířata (Genesis 2:19–20). Bůh mohl pojmenovat zvířata sám, ale bavilo ho pracovat s Adamem tak, jako milující rodič rád sleduje, jak se její předškolák učí určité dovednosti. Byli jsme tedy stvořeni pro práci, ale ne pro práci tak, jak ji obvykle definujeme. Práce byla navržena tak, aby byla naplňujícím způsobem, jak zažíváme Boha tím, že s Ním pracujeme v souladu, abychom dosáhli Jeho cílů.



Ze Žalmu 139:13–16 víme, že každý z nás byl formován Bohem, když jsme byli uvnitř svých matek. Jsme Jeho mistrovská díla, vytvořená Ním pro jedinečné účely (Efezským 2:10). Bůh je důvěrně zapojen do našeho stvoření: Slovo Hospodina ke mně přišlo, řka: ‚Než jsem tě utvořil v lůně, znal jsem tě, a než jsi se narodil, oddělil jsem tě a ustanovil tě prorokem pro národy‘ ( Jeremjáš 1:4–5). Už jen toto prohlášení by nás mělo ohromit úžasem. Pán Bůh všemohoucí, Stvořitel vesmíru, si nás individuálně vybírá a pak nás tvoří přesně takové, jaké nás chce mít. Písmo je jasné, že každá lidská bytost byla stvořena Bohem pro své potěšení a svůj záměr (Koloským 1:16).



Chceme-li naplnit svůj záměr, musíme se podívat do Bible. Bible nám říká, kdo je Bůh, kdo jsme my a jak bychom měli žít svůj život. Mnoho lidí se snaží najít smysl ve štěstí, zábavě nebo popularitě, protože si neuvědomují, že Bůh má s jejich životy větší záměr. Bohužel skončí prázdné a frustrované. Ale nepotřebují. Bůh nám dal své Slovo (Bibli), abychom se mohli dozvědět, kdo je On a kdo jsme my. Když se s ní podíváme na směr, otevřeli jsme cestovní mapu, která vede k našemu účelu.

Jedna věc, kterou se učíme, je, že Bůh nás miluje a dokázal tuto lásku tím, že poslal svého Syna, Ježíše, aby nám ukázal, jaký je (Jan 14:9). Ačkoli nás Bůh miluje, náš hřích nás od Něj oddělil (Římanům 3:23; 6:23). Ježíš přišel na zem a nabídl se místo nás. Vzal na sebe trest, který si náš hřích zaslouží (2. Korintským 5:21). Bůh Ho vzkřísil z mrtvých o tři dny později, čímž dokázal, že Ježíš je Pánem nade vším, včetně smrti (Římanům 10:9–10). Potom Bůh rozhodl, že každému, kdo uvěří v Ježíše, bude odpuštěno a vstoupí s Ním do vztahu (Jan 3:16–18). Boží první touhou po každé lidské bytosti tedy je, abychom Ho poznali skrze víru v Jeho Syna. Když víme, kdo On je, můžeme objevit, kdo jsme.



Božím cílem pro každé z Jeho dětí je, abychom se podobali rodině. Chce, abychom byli jako Ježíš (Římanům 8:29). Dává nám tedy duchovní dary, které nám umožňují sloužit Mu nadpřirozenými způsoby (1 Petr 4:10; 1. Korintským 12:7–11). Když se učíme chodit v souladu s Bohem a používat své dary ke službě druhým, žijeme svůj záměr.

Bůh nás stvořil pro určitý účel, ale tento účel bude pro každého člověka vypadat jinak, protože každý jsme jedinečný. Být stvořen k obrazu Božímu znamená, že jsme byli stvořeni, abychom byli zrcadly Boží slávy – jedinečnými zrcadly, která odrážejí různé aspekty Jeho přirozenosti. Zrcadlo neslouží k ničemu jinému než k odrážení něčeho jiného. Zrcadlo je k ničemu, když je pokryto bahnem; podobně, když jsme pokryti hříchem a odvráceni od Boha, nežijeme účel, pro který jsme byli stvořeni. Ale když odpovíme na Boží nabídku spasení a dovolíme Jeho svatému Duchu, aby nás očistil, obracíme se k našemu Stvořiteli a Jeho sláva se odráží v našich životech. Svět nepotřebuje vidět naše světlo nebo krásu, ale Jeho (Jan 8:12; 9:5).

Micheáš 6:8 nám říká, co od nás Bůh očekává: Ukázal ti, smrtelníku, co je dobré. A co od vás Hospodin požaduje? Jednat spravedlivě a milovat milosrdenství a chodit pokorně se svým Bohem. Bůh nás stvořil, abychom s Ním chodili, mluvili s Ním, objevovali Jeho vlastnosti a žehnali světu z této perspektivy. Jednat spravedlivě znamená držet se vyššího standardu, než jaký sledovala naše stará hříšná přirozenost (1. Korintským 10:31). Snažíme se učit Boží přikázání, abychom je mohli poslouchat. Milovat milosrdenství znamená stát se kanály stejného milosrdenství a milosti, které nás zachránily (Titovi 3:5). Nabízíme odpuštění těm, kteří nás urážejí, a necháváme konečný soud na Bohu (1. Korintským 4:5). Kráčíme pokorně se svým Bohem, když Mu zůstáváme nablízku v dobrých i zlých časech, děkujeme Mu za každý dobrý dar a utíkáme k Němu, když se cítíme ohroženi (1 Tesalonickým 5:18; Přísloví 18:10). Když chodíme pokorně se svým Bohem, shromažďujeme si poklad v nebi, když se snažíme poznat a následovat Jeho vůli. Tím, že budeme žít svůj život na zemi k Jeho slávě, můžeme jednoho dne vstoupit do Jeho přítomnosti s vědomím, že jsme splnili účel, pro který nás stvořil (1. Timoteovi 6:18–19; Matouš 6:20; Lukáš 19:17).

Top