Proč se bezbožným daří?

Odpovědět



Prorok Jeremiáš se s tímto problémem potýkal, když se zeptal Hospodina: Proč cesta bezbožných prosperuje? Proč všichni nevěřící žijí v pohodě? Zasadil jsi je, a zakořenily; rostou a přinášejí ovoce. Jsi vždy na jejich rtech, ale daleko od jejich srdcí (Jeremiáš 12:1–2). Job bojoval podobně: Proč bezbožní žijí dál, stárnou a sílí? (Job 21:7). A žalmista projevil závist, když viděl prosperitu bezbožných, a přemýšlel, zda žít spravedlivě stojí za námahu (Žalm 73:3, 13). Jak svatý Bůh lásky dovoluje svému lidu trpět, zatímco bezbožní prosperují?

Možná je lepší otázka, proč jsme v pokušení závidět ničemným? Co je jádrem našeho dotazu, jakožto Božích dětí? Proč jsme naštvaní, když zlý člověk dělá dobře? Je to proto, že ten člověk má něco, co my ne?



Bezbožní mohou v tomto světě prosperovat, ale možná jsme zapomněli, že jejich jmění vydrží jen krátkodobě. Ztratili jsme ze zřetele naši věčnou odměnu a konečný osud ničemných. Potřebujeme toto připomenutí: Nedělejte si starosti kvůli těm, kteří jsou zlí, ani nezávidíte těm, kteří dělají zlo; neboť jako tráva brzy uschnou, jako zelené rostliny brzy odumřou. Doufej v Hospodina a konej dobro; přebývat v zemi a užívat si bezpečné pastviny. Raduj se v Hospodinu a dá ti touhy tvého srdce. Svěř svou cestu Hospodinu; důvěřuj mu a on udělá toto: dá tvou spravedlivou odměnu zářit jako úsvit, tvé ospravedlnění jako polední slunce. Utiš se před Hospodinem a trpělivě na něj čekej; nezlobte se, když lidé uspějí na svých cestách, když uskutečňují své ničemné plány (Žalm 37:1–7).



Je přirozené se divit, proč je Bůh k lidem milostivý a milosrdný, když si jeho milost nezaslouží – když jsou jejich srdce tvrdá a tvrdohlavá. Tato reakce je typická; je lidské toužit po patřičných následcích za špatné chování. Odpustit našim nepřátelům není snadné. Možná zapomínáme, že mnozí z nás byli kdysi tvrdohlaví a tvrdohlaví. I my jsme si zasloužili Boží soud. Ale Bůh k nám rozšířil svou lásku a milost, abychom mohli obdržet Jeho spasení: Všichni jsme tak žili a následovali vášnivé touhy a sklony naší hříšné přirozenosti. Ze své podstaty jsme podléhali Božímu hněvu, stejně jako všichni ostatní. Ale Bůh je tak bohatý na milosrdenství a tak nás miloval, že i když jsme byli mrtví pro své hříchy, dal nám život, když vzkřísil Krista z mrtvých. (Jedině Boží milostí jste byli spaseni!) (Efezským 2:3–5, NLT).

Jedna odpověď na otázku Proč se bezbožným daří? je, že i bezbožní mají záměr, který mají splnit v Božím plánu. Bůh z nějakého důvodu vzbudil Babyloňany, nelítostný a překotný lid (Habakuk 1:6; srov. Jeremiáš 27:6). Bůh vzbudil perského krále Kýra, aby vykonal vše, co se Bohu zalíbilo (Izajáš 44:28). Bůh vzkřísil Egypťany a Asyřany ve svém spravedlivém soudu nad neposlušným Judou (Izajáš 7:18).



Možná nejlepší odpověď na otázku Proč se bezbožným daří? je toto: protože Bůh miluje hříšníky (Jan 3:16; Římanům 5:8). Je soucitný, milosrdný a trpělivý se zlými lidmi, protože chce, aby byli spaseni. Druhý Petr 3:9 říká, že Pán není pomalý v dodržení svého slibu, jak někteří chápou pomalost. Místo toho je s vámi trpělivý, nechce, aby někdo zahynul, ale aby všichni dospěli k pokání.

Bůh je pomalý k hněvu, oplývající láskou. Je to soucitný Bůh, který dává určitá požehnání všem lidem (Matouš 5:45) a který si přeje, aby byli všichni spaseni. Jeho trpělivost s bezbožnými je pro ně příležitostí, aby byli spaseni: A pamatujte, že trpělivost našeho Pána dává lidem čas, aby byli spaseni (2. Petra 3:15, NLT).

Možná bychom chtěli vidět ty ničemné okamžitě zničené, ale Bůh má suverénní plán, který se musí posunout vpřed. A ve své lásce a milosti chce, aby byli spaseni. Boží trpělivost s bezbožnými je pro nás příležitostí, abychom se za ně modlili a svědčili jim, aby poznali Boží srdce vůči nim. Jsme povoláni říci bezbožným o Jeho úžasné spáse a varovat je před trestem, který mohou očekávat, pokud zůstanou zatvrzelí vůči Bohu a neodvrátí se ze své tvrdohlavé cesty.

Top