Proč Bůh připouští nemoc?

Odpovědět



Problém nemoci je vždy obtížné řešit. Klíčem je pamatovat si, že Boží cesty jsou vyšší než naše cesty (Izajáš 55:9). Když trpíme nějakou nemocí, nemocí nebo úrazem, obvykle se soustředíme pouze na své vlastní utrpení. Uprostřed zkoušky nemoci je velmi obtížné soustředit se na to, co dobrého by Bůh mohl v důsledku způsobit. Římanům 8:28 nám připomíná, že Bůh může přinést dobro z jakékoli situace. Mnoho lidí se dívá zpět na doby nemoci jako na doby, kdy se sblížili s Bohem, naučili se Mu více důvěřovat a/nebo se naučili, jak si skutečně vážit života. Toto je perspektiva, kterou má Bůh, protože je suverénní a zná konečný výsledek.




To neznamená, že nemoc je vždy od Boha nebo že nás Bůh vždy postihuje nemocí, aby nás naučil duchovní lekci. Ve světě poskvrněném hříchem budou nemoci, nemoci a smrt vždy s námi. Jsme padlé bytosti s fyzickými těly náchylnými k nemocem a nemocem. Některé nemoci jsou prostě důsledkem přirozeného běhu věcí v tomto světě. Nemoc může být také důsledkem démonického útoku. Bible popisuje několik případů, kdy Satan a jeho démoni způsobili fyzické utrpení (Matouš 17:14-18; Lukáš 13:10-16). Takže nějaká nemoc není od Boha, ale od Satana. I v těchto případech má Bůh stále kontrolu. Bůh někdy dovolí hříchu a/nebo Satanovi způsobit fyzické utrpení. I když nemoc nepochází přímo od Boha, bude ji stále používat podle své dokonalé vůle.

Je však nepopiratelné, že Bůh někdy úmyslně dovolí, nebo dokonce způsobí nemoc, aby uskutečnil své svrchované záměry. Zatímco nemoc není přímo zmíněna v tomto úryvku, Židům 12:5-11 popisuje, jak nás Bůh ukázňuje, abychom ‚vytvářeli úrodu spravedlnosti‘ (verš 11). Nemoc může být prostředkem Boží láskyplné výchovy. Je pro nás těžké pochopit, proč by Bůh takto jednal. Ale ve víře v Boží suverenitu neexistuje žádná jiná možnost, než trpět jako něco, co Bůh dovoluje a/nebo způsobuje.



Nejjasnějším příkladem toho v Písmu je Žalm 119. Všimněte si postupu přes verše 67, 71 a 75 – „Než jsem byl sužován, sešel jsem z cesty, ale nyní poslouchám tvé slovo... Bylo pro mě dobré být sužován, abych se naučil tvá nařízení...Vím, Hospodine, že tvé zákony jsou spravedlivé a ve věrnosti jsi mě sužoval.' Autor žalmu 119 se díval na utrpení z Boží perspektivy. Bylo pro něj dobré být postižen. Byla to věrnost, která způsobila, že ho Bůh sužoval. Výsledkem tohoto trápení bylo, že se naučil Boží nařízení a poslouchal Jeho Slovo.



Opět platí, že s nemocí a utrpením není nikdy snadné se vypořádat. Jedna věc je jistá, nemoc by neměla způsobit, že bychom ztratili víru v Boha. Bůh je dobrý, i když trpíme. I to nejzazší utrpení – smrt – je aktem Boží dobroty. Je těžké si představit, že každý, kdo je v nebi v důsledku nemoci nebo utrpení, lituje toho, čím si v tomto životě prošel.

Jedna poznámka na závěr – když lidé trpí, je naší odpovědností jim sloužit, starat se o ně, modlit se za ně a utěšovat je. Když člověk trpí, není vždy vhodné zdůrazňovat, že Bůh vnese z utrpení dobro. Ano, to je pravda. Uprostřed utrpení však není vždy nejlepší čas sdílet tuto pravdu. Trpící lidé potřebují naši lásku a povzbuzení, ne nutně připomínku zdravé biblické teologie.

Svědectví o utrpení:
Děkuji moc za toho, kdo odpověděl na tuto otázku, proč Bůh připouští nemoc. Bylo to velmi zajímavé. Je to něco, co všechny lidi zajímá proč. V mém případě můj manžel trpěl velmi vzácným typem rakoviny mozku a nyní je u Pána. Zemřel 17. dubna a pro mnoho lidí byl skutečným požehnáním. Díky jeho nemoci byla jeho sestra propuštěna ze zajetí v kultu a nyní skutečně zná Pána. I když jsem byl spasen, mnohem lépe rozumím tomu, co to znamená důvěřovat a žít spravedlivý život. Je opravdu úžasné, jak Pán využívá nemoc, nebo dokonce smrt milovaného člověka. Moc děkuji všem lidem, kteří na tyto otázky odpoví. Je to skutečné požehnání pro mnoho lidí.

Top